Česko-německé setkání plné radosti
V závěru školního roku 2023/2024 zavítali vybraní žáci 11. a 12. třídy waldorfského lycea z Příbrami do partnerské školy ve Würzburgu, kde se setkali se svými vrstevníky. Jednalo se již o druhou výměnu v rámci prvního pololetí roku 2024. Setkání bylo velmi intenzivní a plné radosti ze společných aktivit.
V pondělí 17. června se vypravila skupina 19 žáků a 3 pedagogů Waldorfské školy Příbram na partnerskou návštěvu do Waldorfschule Würzburg. Jednalo se o druhý kontakt mezi žáky 12. tříd a vybranými žáky 11. třídy, kteří projevili zájem o společné aktivity již při únorovém projektu v Příbrami. Cesta do Würzburgu byla takovou třešinkou na závěr školního roku a byla odměnou za předchozí hostitelskou činnost. Nutno podotknout, že se tuto akci pod názvem „Setkání mladých Evropanů: Společně za kulturou a sportem“ podařilo uskutečnit za velkorysé podpory Česko-německého fondu budoucnosti, který nám projekt schválil ve zrychleném řízení a díky jehož finanční podpoře se mohl zúčastnit opravdu každý, protože žákovský příspěvek mohl být stanoven opravdu nízkoprahově. Poděkování patří také městu Příbram za finanční podporu projektu a dále Společnosti Waldorfské školy Příbram, která přispěla žákům na dopravu.
Naše cesta za poznáním začala na příbramském vlakovém nádraží, odkud jsme odjeli vlakem Českých drah. Bohužel hned ve Zdicích nastala menší komplikace, kdy nám ujel přípojný vlak a museli jsme tak čekat na další spoj směr Plzeň. Naštěstí jsme s touto eventualitou počítali a měli dostatečnou časovou rezervu na přestup na autobus společnosti Flixbus, který nás z Plzně dopravil až do Würzburgu. Na nádraží ve Würzburgu se seběhlo všechno velmi rychle a za chvíli už byli všichni na cestě do svých dočasných domovů ve městě a okolí. Velký dík patří kolegyni Stephanii Kümpers za její nasazení a bezvadnou organizaci, bez ní bychom projekt nemohli vůbec uskutečnit.
První dojmy z pobytu byly veskrze pozitivní, všichni sdíleli obrázky svých nových příbytků a byli velmi nadšení z přijetí v německých rodinách. Tento formát jsme se pokusili zprostředkovat i my v Příbrami, bohužel se nám ale nepodařilo sehnat dostatečný počet hostitelských rodin. Ale protože vidíme, jak je to důležité pro vzájemné poznání a větší ponor do kultury, chceme ještě intenzivněji oslovit rodiny našich žáků, aby se zapojili do hoštění v rámci našich dalších výměnných pobytů. Ubytování v rodinách je velkou přidanou hodnotou jak pro místní žáky, tak naše hosty.
Program společného týdne byl velmi pestrý a nabitý aktivitami. Prohlédli jsme si místní školu a byli nadšeni z jejich zázemí a prostoru, který mají v rámci areálu školy k dispozici. Byli jsme jak v Jiříkově vidění, jaké možnosti se tu nabízí. Mohli jsme si prohlédnout různé dílny, ateliér, eurytmické sály, divadelní sál, zahradu a další. První společný den jsme si intenzivně pomocí jazykové animace připomněli jména všech účastníků a byl to první krok ke společné výměně mezi našimi žáky. Následovala odpolední prohlídka města v režii místních žáků a pak společná večeře v Biergarten u řeky Main. Byl to krásný den i večer a měli jsme velkou radost, jak rychle se všichni účastníci zapojili a komunikovali mezi sebou.
Středa byla kulturně-sportovní, nejprve úžasná prohlídka rezidenčního paláce, který nás všechny ohromil. Měli jsme českou průvodkyni, která nám barvitě vyprávěla o uměleckém ztvárnění této budovy a historickém kontextu, že jsme si z toho každý odnesli spoustu informací, ale i dojmů. Pak následoval rychlý přesun na autobus, který nás zavezl do Astheimu, odkud jsme měli zahájit sjezd řeky Main do městečka Sommerach. Plány nám trochu komplikovalo počasí, protože se rozhodlo zrovna v ten pravý moment pršet. Ale protože jsme nevezli žádné bábovky, takže jsme si i přes tuto drobnou nepřízeň odhlasovali, že my určitě jedeme. Na německé straně to bohužel dopadlo hůře a dívčí část třídy se raději vrátila zpět, což nás mrzelo, ale akceptovali jsme, že by to pro ně nebyla radostná zkušenost. Naše vytrvalost přinesla ovoce a po vstupu na vodu pršet přestalo a cestu jsme si užili. Plavili jsme se krásnou krajinou a mohli pozorovat kopce poseté vinicemi. Na konci cesty nás čekaly německé maminky s piknikem, takže jsme mohli hned doplnit síly, bylo to moc krásné. A odvážlivci se i vykoupali.
Ve čtvrtek jsme měli možnost zhlédnout divadelní představení Romeo a Julie v podání tamní 8. třídy, která nás překvapila svými hereckými výkony a perfektním zpracováním. Společně jsme pak také diskutovali, jak by mohl vypadat náš příští společný projekt, co se v tomto projektu povedlo a o co by měli mladí lidé zájem. Vyplynulo z toho, že jsou vesměs spokojení, ale společná diskuse přinesla i pár zajímavých tipů, které bychom rádi zapracovali do dalších výměn. Odpoledne bylo vyhrazeno pro společný volný čas, a tak skupinky vyrazily do města, ať už nakoupit nějaké suvenýry, posedět u řeky, prohlédnout si další památky, nebo prostě jen užívat společný čas. Večer jsme se sešli u večeře na zahrádce restaurace a nechali se rozmazlovat místním šéfkuchařem, jídlo bylo zase vynikající. A následně jsme se rozešli do rodin užít si poslední večer. Bylo to krásné, obohacující a špatně se nám loučilo, tak snad zase za rok.
V pátek jsme se sešli trochu netradičně, protože během předchozího večera dorazila do Würzburgu také druhá česká výprava z Příbrami, jež byla na turné po Švýcarsku s programem Otvírání studánek od Bohuslava Martinů. Ve foyer školy si pro nás a žáky místní školy připravili krátké vystoupení. Bylo to krásný zážitek na závěr. Následně jsme pracovali na evaluaci setkání a promýšleli jsme, jak ztvárníme náš projekt v rámci Letní slavnosti v Příbrami. Byly to kreativní a inspirující diskuse. Následovalo velmi intenzivní loučení, které nás všechny zasáhlo. Atmosféra v tělocvičně, kde jsme se sešli ve velkém kruhu, byla nepopsatelná a nezapomenutelná. Posléze jsme odjeli autobusem s druhou naší skupinou a nechali projekt doznít v našich hlavách. I když myslím, že ve všech bude ještě dlouho rezonovat.
Na závěr bych řekla, že jsme byli velmi hrdí na své žáky, jak svědomitě se zapojili do všech aktivit a zanechali v německé škole po sobě ten nejlepší dojem. Byl to týden plný radosti, výzev, vzájemného respektu a zvídavého poznávání. Určitě chceme v podobných aktivitách pokračovat, protože to má smysl, a protože společné objevování má obrovskou sílu.
Iva Břendová, učitelka českého a německého jazyka