V čem se waldorfské školy vůbec liší od jiných škol?

Waldorfské školy u dětí a dospívající mládeže vyváženě rozvíjejí rozumové, kreativní, umělecké, praktické a sociální dovednosti. Vyučování probíhá formou epoch. Od první třídy se žáci učí dvěma cizím jazykům. Chlapci a děvčata společně v hodinách ručních prací pletou, háčkují a šijí, v řemeslech řežou, kovají a brousí. V umělecké výchově zvládají více hudebních nástrojů, sborový zpěv a dramatickou výchovu. Na rozdíl od jiných státních škol děti nepoužívají hotové učebnice, které nevyhovují dynamickému pojetí výuky. Vytvářejí si vlastní pracovní sešity a učí se používat encyklopedie, atlasy, jinou literaturu.

Co je to epochové vyučování?

Epochové vyučování bývá zpravidla dvou až čtyřtýdenní blok, ve kterém se žáci intenzivně zabývají jedním předmětem (český jazyk, matematika, kreslení forem v nižších ročnících, vlastivěda, přírodověda, zeměpis, přírodopis, chemie, fyzika), a to v rámci ranní výuky (110 minut). Díky této intenzitě se mohou mnohem hlouběji ponořit do probíraného tématu a jeho atmosféry. Tato dvouhodina je dále rozdělena na rytmickou, vyučovací a vyprávěcí část, kde jsou skrze různorodé aktivity oslovovány vůle, cit a rozum. Základní dovednosti jako čtení, psaní a počítání si žáci upevňují průběžně celý rok a k tomuto účelu slouží i cvičební hodiny. Po epochovém vyučování následují odborné hodiny, kdy jsou vyučovány cizí jazyky, hudba, tělesná výchova, řemeslné činnosti a jiné.

Jaké děti jsou přijímány na waldorfskou školu?

Waldorfské školy jsou otevřeny všem dětem nezávisle na jejich víře, barvě pleti, pohlaví a sociálnímu statutu, která splňují obvyklá kritéria zralosti a schopnosti pro školní docházku. Waldorfské školy jsou určeny stejnému spektru dětí jako jakékoli jiné státní školy. S rodiči je nejprve veden pohovor o specifikách waldorfské pedagogiky, poté se koná přijímací pohovor s dětmi. Přestup na waldorfskou školu je možný i ve vyšších ročnících.

Proč nepoužívají žáci ve waldorfských školách učebnice?

Dostává-li dítě učebnici, dostává do ruky polotovar, který stačí ohřát, tedy naučit se a je uvařeno. Tak jako se z nikoho ohříváním polotovarů nestane kuchař, tak ani čtením učebnic se dítě nenaučí aktivně uchopovat svět kolem sebe. Waldorfská pedagogika od dítěte chce, aby se naučilo nejen ohřívat, ale i samo něco uvařit. Proto děti místo učebnice dostanou na každou epochu prázdný sešit, do kterého pak pod vedením učitele, na základě prožitků z vyučování a ve vyšších ročnících i z odborné literatury vypracovávají svoje vlastní uchopení probírané látky. Učí se tak především metodě, jak se vědomostí dobrat, a zároveň jim v rukách vzniká jejich vlastní učebnice, ke které se mohou později vždy vracet a učit se z ní.
„Dáte-li žákům učebnici, je to jako byste jim dali ohromnou křížovku, která již je vyluštěna. Není tam nic na práci, snad kromě toho, že by se jí musel naučit nazpaměť, což není právě úkol, který by vzbuzoval nadšení nebo tříbil inteligenci.“ (M. Brady)

Co je kreslení forem?

Kreslení forem je jedním ze specifických vyučovacích předmětů waldorfské pedagogiky. Jeho základem jsou dynamická lineární cvičení, která zpočátku slouží zejména k nácviku obratnosti dětské ruky, využívané dále při výuce psaní písmen a číslic. Postupně však kreslení forem oblast písma dalece přesahuje. Tím, že se dítě učí vnímat zákonitosti mezi jednotlivými částmi své kresby a zároveň sledovat vztah mezi kreslenou formou a jejím pozadím, vyvíjí se v něm cit pro kompozici. Současně je přirozeně položen základ pro pozdější studium geometrie. Prožívá-li dítě linii jako pohyb, který spočinul v klidu, či jako gesto vyjadřující určitou náladu, dynamické lineární úlohy v něm probouzejí schopnost uměleckého vyjádření. Učitel, který se svou třídou pracuje na harmonizujících formách a cvičeních podněcujících myšlenkovou a volní aktivitu, pomáhá svým žákům rozvinout vlastní osobnost. Kreslení forem obohatí téměř každý vyučovací předmět a je především významným pedagogickým prostředkem k rozvoji představivosti a flexibilního myšlení.

Kdo byl Rudolf Steiner a co má společného s waldorfskou pedagogikou?

Rudolf Steiner byl rakouský filozof, který v roce 1919 založil první waldorfskou školu ve Stuttgartu. Samotná myšlenka na založení školy vzešla od Emila Molta, sociálně angažovaného podnikatele (majitele firmy Waldorf Astoria), který chtěl zřídit školu pro děti svých zaměstnanců. Obsah a metody waldorfské pedagogiky vycházejí z poznatků Rudolfa Steinera o zákonitostech vývoje dítěte a dospívající mládeže. Kromě pedagogiky našly duchovně vědecké výzkumy R. Steinera uplatnění také v biologicko-dynamickém zemědělství, lékařství, architektuře a umění.

Jsou žáci na waldorfské škole vyučováni ideologicky?

Waldorfští učitelé usilují o výchovu svobodných lidí, nevštěpují jim tedy určitý světový názor. Spíše usilují o rozvinutí vloh svých svěřenců do té míry, aby byli v dospělosti schopni vlastní orientace, samostatného, odpovědného a sociálně pozitivně zaměřeného jednání. Waldorfské školy nepreferují žádné vyznání. Samotné duchovně vědecké smýšlení Rudolfa Steinera není předmětem vyučování.

Proč se waldorfské škole neznámkuje?

Ve waldorfské škole se v České republice převádí slovní hodnocení v osmém a devátém ročníku na známky kvůli přijímacímu řízení na střední školy. Do té doby se známky ať už jako motivačního či porovnávacího prostředku nepoužívá. Namísto toho učitelé zpracovávají v pololetí a na konci školního roku detailní charakteristiku žáka, jeho přístupu k učení, zvládnutí učiva ve slovním hodnocení. To dává mnohem širší prostor k vyjádření se ke konkrétním problémům ve vyučovacím procesu.

Není tomu tak, že mají na waldorfské škole místo především děti s poruchami učení?

Rozhodně ne. Pro děti s poruchami chování či učení existují speciální waldorfské školy, tzv. léčebné zvláštní školy. Ostatní waldorfské školy jsou určeny stejnému spektru dětí jako jakékoliv jiné státní školy s tím rozdílem, že waldorfská pedagogika oslovuje také jejich schopnosti sociální, řemeslné a umělecké.

Waldorfské školy se nazývají „svobodnými školami.“ Znamená to, že jsou zde děti vychovávány antiautoritativně?

Ne. Waldorfští učitelé na prvním stupni naopak budují vztah, který je postaven na přirozené autoritě učitele ke svým žákům. Děti hledají své hranice. Jen tehdy, jestliže jsou si díky dospělým vědomy těchto hranic, se cítí na jedné straně jistě a na druhé straně vnímají také vlastní individuální osobnost. Během jednotlivých vývojových fází se samozřejmě mění také vztah mezi učitelem a žákem.

Hrají přírodní vědy na waldorfské škole vůbec nějakou roli? A jak si waldorfská škola stojí s výukou informatiky?

Na waldorfské škole jsou přírodní vědy zastoupeny stejně vyváženě jako ostatní předměty. Předmět „informatika“ je pevnou součástí výuky na waldorfské škole, přičemž pedagogové kladou důraz především na to, aby se děti před tím, než se seznámí s virtuálním světem, důvěrně seznámily se světem přirozeným a se svými sociálními a tvůrčími schopnostmi.

Co je to eurytmie?

Eurytmie je umění pohybu, které je vyučováno ve všech ročnících. Na rozdíl od gymnastických, pantomimických nebo tanečních pohybů, které mohou být utvářeny zcela volně, existuje v eurytmii pro každé písmeno a tón jasně daný tělesný projev. V hláskové eurytmii např. žáci svým pohybem těla vyjadřují, jaké vokály v básni „žijí“ v tónové eurytmii je pohybem vyjádřena hudební kompozice, intervaly a ladění skladby.