... z epochy biologie

Srdce – zamyšlení – noc před testem.

Srdce, co to vlastně je? Vážně je to jen „pumpa"? Proč se roztluče, když vidím někoho, kdo se mi líbí? Proč tam cítím bolest? Co to jsou pocity? Je to vážně jen mechanická a chemická záležitost? Proč je tak neposedné a často zaujímá jiná stanoviska nežli mozek? Je to samostatná jednotka, která má vlastní automacii a rytmycitu, ale kde se bere ten první „signál", kde se bere to, jenž dává člověku život? Co určuje to, jaký má člověk charakter? Je to snad dáno odlišností těla? To se mi nechce věřit! Musí přece existovat něco jiného, nepochopitelného a více pravděpodobného! Tak dokonalá věc se nedá vysvětlit logickými argumenty. Podle mého je to zkrátka nevysvětlitelné.

 

Srdce

Srdce - je to jen dutý sval !?!
A nebo nám snad někdo lhal?....
Proč tedy pláče a bolí?
Raduje se, mozek školí?
Ví, co je špatné, co správné,
vzpomíná na křivdy dávné?

Také samovolně bije!
Je to jen biologie?
Jak vysvětlí tuto činnost,
volnost srdce, jeho „živnost"?

 

Dýchání

První nádech, první krůčky,
sevření malinké ručky,
ale i poslední výdech,
ukrytý je ve všech lidech.

Toto je život – dýchání,
a to, co strach všem nahání.

 

Lidské tělo

Překrásné je lidské tělo,
jest to umělecké dílo,
a také „schránka" pro duši,
neb děla, co mu přísluší!....

 

Zrak

Lidé vidí, a přesto slepí jsou!
Kolem vší krásy lhostejně si jdou.
Nevidí, jak je všechno dokonalé,
duše jejich nejsou ještě zralé...

 

Monika Znamenáková, I. ročník waldorfského lycea

Ukázky ze sešitů: Monika Znamenáková, Eliška Dvořáková, Eliška Zamykalová, Eva Horváthová

Další práce studentů naleznete zde.