Biodynamické zemědělství

Kosmické souvislosti

Vedle ročních období, která jsou utvářena vztahem Země ke Slunci, jsou životní procesy na Zemi ovlivňovány ještě rytmy planet a Měsíce. Těmito planetami jsou Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Rostliny jsou schopné impulsy, vycházející z planet, stejně jako Slunce a Měsíce, zviditelňovat tvorbou a utvářením „svého těla". Spoluurčován je tím také obsah bílkovin, tuků, sacharidů a solí.

Slunce, Měsíc a planety dále zprostředkovávají či „posílají" na Zemi i impulsy a síly zvěrokruhu.
Přes klasické živly teplo, světlo-vzduch, vodu a zemi jsou ovlivňovány rostliny.

Siderický Měsíc

Měsíc oběhne Zemi za 27,3 dne. Během tohoto oběhu prochází před souhvězdími zvěrokruhu, jejichž impulsy přes klasické živly předává Zemi.

Vždy tři souhvězdí zvěrokruhu tvoří trigon. Takže máme čtyři trigony, které jsou přiřazovány ke čtyřem živlům. Z pozorování vyplynulo, že klasické živly je třeba přiřadit vždy jednomu z rostlinných orgánů, jež jsou: plod, květ, list, kořen.

Tyto základní zákonitosti ale neplatí při planetární opozici, zatmění, zakrytí či trigonálním postavení planet.

Planety,zvěrokruh a jejich působení na Zemi

Živel/část rostliny

Saturn, Merkur, Pluto teplo/plod Beran, Lev, Střelec
Slunce země/kořen Býk, Panna, Kozoroh
Jupiter, Venuše, Uran vzduch-světlo/květ Blíženci, Váhy, Vodnář
Mars, Měsíc, Neptun voda/list Rak, Štír, Ryby

Stojí-li klasické planety před souhvězdími, s nimiž mají stejné živelné působení, je toto působení posilováno. Naopak k oslabení dochází nebo se působení na Zemi vůbec neprojeví, stojí-li planeta před souhvězdím, které má jiný živelný účinek.

Výsevní dny

Pro zahradníky, zemědělce a včelaře má rozhodující význam působení planet, souhvězdí zvěrokruhu a jiné faktory z oblasti vně zemské atmosféry. Právě tyto příznivé a nepříznivé dny pro výsev, výsadbu, kultivační práce, sklizeň a konzervaci lze vyčíst z „Výsevních dnů "podle Marie Thunové. Zde jsou rostliny rozděleny na kořenové, listové, květové a plodové.

Vydává je v českém překladu Pro-bio Svaz ekologických zemědělců Šumperk.

Rozdělení rostlin do skupin

Kořenové rostliny

Ke kořenovým rostlinám patří všechny rostliny, které svůj „plod" vytvářejí v oblasti kořenů: celer, černý kořen, červená řepa, mrkev, pastinák, petržel, ředkev, ředkvička a tuřín. Patří sem také brambory, cibule a česnek, protože pozitivně reagují na kořenové dny. U kořenových rostlin volíme pro výsev, výsadbu, okopávku a kultivační práce zpravidla kořenové dny. Také při sklizni a konzervaci tyto dny zohledňujeme.

Listové rostliny

K listovým rostlinám patří především všechny rostliny, které „plodí" v listové oblasti: většina košťálovin, kedluben, květák, čekanka, mangold, petrželka, listové byliny, salát, špenát, chřest. Listové rostliny vyséváme, vysazujeme, okopáváme a kultivujeme zpravidla v listových dnech.

Květové rostliny

Ke květovým rostlinám patří všechny rostliny, u kterých chceme dosáhnout bohatství květů a dlouhou dobu kvetení: květiny, preparátové rostliny pro přípravu biologicko-dynamických preparátů, léčivé rostliny, brokolice. Květové rostliny se sejí, sázejí, okopávají, kultivují a sklízejí zpravidla v květových dnech.

Plodové rostliny

K plodovým rostlinám patří všechny rostliny, které pozitivně reagují na výsev, kultivaci a sklizeň v plodových dnech. Jedná se o cuketu, čočku, fazole, hrách, kukuřici, papriku, obiloviny, okurky, rajčata, rýže, sóju, tykve, jahody, ovocné stromy a keře.

Biologicko-dynamické preparáty

V kurzu pro zemědělce uvedl Rudolf Steiner některá překvapivá doporučení. Protože si dnes již nikdo nedělá iluze o stavu našeho zemědělství, bylo by rozšíření a používání navrhnutých preparátů pro nás jednou z cest k uchování plodnosti a zdraví půdy a rostlin.

Postřikové preparáty

Roháček

Tento preparát působí na zlepšování půdních vlastností a intenzivnější prokořenění rostlin.

Křemenáček

Zvyšuje asimilaci rostlin, odolnost, zlepšuje vyzrávání, chuť, aroma a skladovatelnost.

Kompostové preparáty

Tyto preparáty se zhotovují z léčivých rostlin a určitých druhů stromů. Přidávají se do kompostu a jiných statkových hnojiv. Jejich úkolem je usměrnit pochody přeměny v rozkládající se organické hmotě a po aplikaci kompostu působit na půdu a jejím prostřednictvím i na rostliny. K jejich přípravě se používá řebříček,heřmánek, kopřiva, dubová kůra, smetanka lékařská a kozlík lékařský.

Prosinec 2013 Eva Lánská

Zdroj:

Maria Thunová – Zahrada podle kosmických rytmů
WillySchilthuis – Biologicko-dynamické zahrádkářství v praxi
Výsevní dny
Radomil Hradil a kolektiv - Česká biozahrada