Úvaha nad úkoly a prací poboček

V mnoha ohledech jsme v současné době svědky krize lidství. Tolik lidí na světě je vystaveno bolestným zkušenostem s touto krizí. Vědomí důstojnosti lidství není dnes určující silou lidských aktivit. Bez tohoto inspirujícího vědomí nemůže člověk nacházet správný vztah k sobě samému, tedy ani k druhým lidem a ke světu. Bez tohoto inspirujícího vědomí nemůže člověk vyvíjet správný vztah odpovědnosti vůči druhým lidem, vůči světu, vůči kosmu.

Člověk vystavený osudovým zkouškám současné doby často ani netuší, jaký je jeho skutečný vztah k zevnímu světu, neuvědomuje si, jak vroucně je spojen se světem, se všemi jeho bytostmi. A přitom celý svět, každá jeho říše, od člověka něco očekává. Nejen pro člověka je důležité, aby si uvědomil, že není na světě jen proto, aby jen zakládal zevní kulturu, ale že má v celém světovém vývoji kosmický cíl. Současná vývojová fáze lidstva byla nutná, aby člověk vyvinul a prožíval ve svém vědomí pocit svobody a plné sebevědomí, ale smí to být pouze přechodné období. Lidstvo musí najít a přinést něco nového, co bude sloužit jeho spáse. Lidstvo musí najít cestu zase zpět k duchu, k tomuto základu všeho bytí. Vědomí ducha, jež v nás bylo přehlušeno hlukem světa a usnulo, má procitnout zkouškami této doby. Nalezení cesty k duchu je možné silou, jíž se může člověku dostat, když pochopí Michaelovu myšlenku v její pravé podobě a v té podobě, kterou přijala pro naši dobu. Pro člověka je velmi důležité, aby se pro celý svůj život pronikal Michaelovým podnětem. Pro dnešní svět je důležité, aby člověk přijal duchovědné poznání. Z anthroposofického hnutí musí vzejít síla, která přetváří lidskou duši. K tomu se musí upínat naše chtění, aby anthroposofie tuto sílu získala. Dospěli jsme k době, ve které se odehrává nesmírně významná událost pro lidstvo, příchod Krista v éterné sféře. Ale lidé se budou muset také naučit poznat okamžik, kdy k nim Kristus přistupuje. Jaká budou znamení jeho příchodu?

Prvním znamením Krista v éterné sféře bude vlna pocitů svědomí a studu, neboť Kristus vystoupí nad lidstvem jako soudce. A soudit ve smyslu Kristově znamená probouzet svědomí. Lidé budou prožívat zklamání z hodnot, jež dosud považovali za důležité a krásné. Tak budou lidé prožívat přehodnocení všech hodnot, až budou stát před hodnocením Kristovým.

Druhým znamením Kristova příchodu bude jeho dotýkání, jeho dotyk, vlévající odvahu k novému tvoření. Tak se bude dotýkat lidí prožívajících těžké životní chvíle, aby jim vlévat útěchu a odvahu. To bude následkem jím prožitého bičování.

A v důsledku svého korunování trním, přijde lidi také korunovat. Nikoliv však trnovou korunou, ale povinnostmi lásky. Tak bude Kristus pověřovat jednotlivé lidi i lidská společenství láskou. Místo povinnosti se stane úkolem láska. To bude další znamení jeho příchodu v éterné sféře.

A to, že bude v souvislosti s jeho příchodem v éterné sféře docházet k osudovým uzdravením, aby lidé měli sílu nést svůj kříž, bude Kristovým milostiplným připomenutím, jak v minulosti nesl kříž svůj.

Při svém ukřižování prosil Kristus za odpuštění pro ty, kteří se na jeho ukřižování podíleli. Jeho slova „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí", obsahují i jeho vůli, aby působila na lidi tak, že si lidé budou uvědomovat, co činí. Tak bude Kristem probuzeno nové jasnozření, karmické jasnozření, vidění karmy, aby lidé viděli a věděli, co činí.

Tak je éterný příchod Kristův jeho odpovědí na zážitky, jež zakusil, když pobýval jako člověk mezi lidmi.

Sergej Prokofjev připomíná, že Kristus je od mysteria Golgoty přítomen v každém lidském srdci díky své éterizované krvi, v člověku proudící. V dnešní době své vlády chce také Michael vstoupit do lidského srdce, a to prostřednictvím produchovnělých myšlenek člověka. Lidské srdce se má stát novým příbytkem Michaelovým. Připomeňme si slova Rudolfa Steinera „Michaelova doba nadešla. Lidské srdce začínají mít myšlenky. Lidské srdce se stává novým vnímacím orgánem pro Michaela – Krista." (GA 26). Michael je v naší době určen stávat se stále více sloužící bytostí Kristovou. Michael nese světlo spirituálního poznání, Kristus nese požadavky všeobecné lidské lásky. To jsou požadavky, s nimiž se dnes obracejí Michael a Kristus na lidstvo a vyzývají je, aby v sobě pěstovalo světlo duchovního poznání a zažehlo teplo všeobecné lidské lásky.

Celá řada bytostí, jež jsou hluboce spojeny s nebeským proudem Michaelovým čeká v duchovním světě na svobodnou spolupráci lidí s nimi. Také elementární duchové, kteří prošli Michaelovou školou, upomínají člověka, aby se pomocí duchovní vědy vžil do sféry Michaelovy, ducha naší doby, vedoucího reprezentanta impulzů Ducha svatého mezi lidmi. Na tomto svobodném vztahu k duchu naší doby a jemu sloužícím bytostem závisí jak pozemský osud Všeobecné anthroposofické společnosti, tak celá budoucnost lidstva.

Rudolf Steiner své anthroposofické působení orientoval jednak k založení současnému duchu času odpovídající cesty zasvěcení, jednak k zakládání anthroposofických poboček, v nichž mu šlo o uskutečnění „obráceného kultu", tedy o uskutečnění procesu probuzení individuálního já prostřednictvím spoluprožívání duchovně-duševní stránky druhého člověka v průběhu společné duchovní práce. Jde přitom o vytváření duchovní atmosféry, která je hodná pozornosti vyšších bytostí. Předpokladem pro účast nadsmyslových bytostí na práci skupiny je nálada úcty. Toto citové rozpoložení má hluboký význam jak pro esoterní práci ve skupinách, tak pro moderní cestu zasvěcení, neboť úcta, zbožnost se stává v naší době nejdůležitějším vychovatelem duše vědomé.

Uvažujeme-li v těchto souvislostech o úkolech anthroposofických poboček v tomto století, můžeme tak jejich činnost orientovat k následujícím tématům:

1. Příprava lidského vědomí na nejdůležitější událost současné doby, příchod Kristův v éterné, životní sféře

2. Posilování pocitu odpovědnosti člověka vůči světu a vůči kosmu

3. Vytváření svobodného vztahu k duchu naší doby Michaelovi, aby mohl vstoupit do lidských srdcí

4. Snaha o překonávání nezdravého egoismu vytvářením společenství založeného na světle duchovního poznání a všeobecné lidské lásky; anthroposofie jako svátostné duchovní přijímání, které vede lidstvo k bratrství

5. Pěstování žádoucí duchovní atmosféry při práci poboček

6. Rozvíjení vědomí lidské důstojnosti v závislosti na vědomí lidské sounáležitosti s duchovním světem

7. Pěstováním anthroposofie ne jako „moudrosti o člověku", ale jako vědomí plného lidství

Připomeňme si ještě jednou slova Rudolfa Steinera "Nepoužívejme tudíž duchovní vědy jen k ukojení zvědavosti, nýbrž tak, aby pro nás byla přípravou k velkým úkolům, k velkým posláním lidského pokolení, do nichž máme stále více a více vzrůstat."

PhDr. Václav Hubený, září 2013